Československý vlčák

Československý vlčák

Vzhled

Československý vlčák je středně velký až velký pes, který stavbou těla, barvou i osrstěním nezapře svůj vlčí původ. Má také typickou pružnou chůzi vlka.

V kohoutku měří více než 65 cm, fena asi 60 cm, váží kolem 25 kg.

Československý vlčák má souměrnou hlavu s podlouhlým čenichem, suchou tlamou a s typickýma úzkýma vlčíma očima jantarové barvy. Čelisti jsou silné, zuby dobře vyvinuté, nůžkový skus. Uši mají trojúhelníkovitý tvar a jsou tenké a vzpřímené. Krk je suchý a dobře osvalený, pes musí bez námahy dosáhnout čenichem na zem.

Tělo má obdélníkový tvar s pevnou konstitucí, dobře osvalený. Hrudník je souměrný a prostorný, břicho je pevné, vtažené, slabiny má lehce vpadlé. Končetiny jsou rovné a pevné, ocas svěšený, při vzrušení jej vztyčí srpovitě nahoru. Je pro něj typický lehký klus.Srst má československý vlčák rovnou a uzavřenou, barvu může mít žlutošedou nebo stříbrošedou, typická je pro něj světlá maska na hlavě, krku a hrudi. Na zimu mu narůstá mohutná podsada.

Povaha

Československý vlčák je velmi temperamentní, vytrvalý a aktivní pes milující pohyb. Je odvážný, neohrožený a po svém původci vlkovi si uchoval nejen bystré smysly, skvělý orientační smysl a výborný čich, ale také sklon k nedůvěřivosti. Československý vlčák je přizpůsoben k životu ve všech povětrnostních podmínkách, nevadí mu horko, zima ani vlhko. Je proto vhodnější ho chovat venku, nejlépe s velkým výběhem. Svému páníčkovi je československý vlčák bezmezně oddaný. Téměř neštěká, projevuje se vytím, případně kňučením.

Péče

Stejná jako u německého ovčáka.

Výchova

Československý vlčák je náročné plemeno, které vyžaduje zkušeného kynologa. Potřebuje kvalitní výcvik a jeho výchova není jednoduchá. Může být velmi nedůvěřivý. Není vhodné jej chovat v bytě, potřebuje výběh. Feny hárají pouze jednou do roka. Je učenlivý, ale výchova vyžaduje trpělivost.

Historie

Historie Československý vlčák začíná rokem 1955, kdy plukovník pohraniční stráže Ing. Karel Hartl se rozhodl využít pro zformování nového plemene psa cenné vlastnosti vlka. Na této cestě šlechtění sice nebyl prvním, dovedl však toto nové plemeno během neuvěřitelně krátké doby až k uznání „Mezinárodní kynologické organizace. V roce 1989 bylo plemeno uznáno FCI. Český vlčák v sobě nese krev Německého ovčáka a krev Karpatského vlka. Vědec Bernard Buden se domnívá, že schopnosti tohoto psa nejsou ničím omezeny - může být tedy důvodem revolučního převratu v kynologickém světe. V roce 1982 Sbor chovatelů ČSSR uznal Československý vlčák jako národní plemeno.

Zdroje

• http://www.celysvet.cz/ceskoslovensky-vlcak.php
• http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_vl%C4%8D%C3%A1k
• http://ceskoslovensky-vlcak.hafici.cz/